Základní škola Vrbice

• literární tvorba   #
• výtvarné práce

literární tvorba

Slohové práce našich žáků :

Slohové práce 5. ročník : Co bych si přál, aby bylo v Centru volného času Vrbice

 

 

Slohové práce žáků 5. ročníku - pozorování a popis:

U strýce Ivana v Mariánkách  

Jednou jsem byl s babičkou, dědou, Leoškem a Viktorem na dovolené v Mariánských Lázních. Se strýcem Ivanem, u kterého jsme bydleli, jsme na posedu pozorovali divočáky.  Byla noc a divočáci běhali v kukuřici  jak z divokých vajec. Viděli jsme tam kance, prasnici a spoustu  selat. Pak tam přišel další kanec a začala bitka. Selata se dívala na bitku s kancem. Začínalo ráno a bitka skončila. Když bitka skončila, kanec odešel. Potom začal strýcovi zvonit mobil a všichni utekli. Prasata utíkala asi 200 m a pak se zastavila. Jak se zastavila, tak ucítila srnčí. Pak viděla srnce a začala za ním utíkat.
Když prasata utekla, tak nás to přestalo bavit a pozorování skončilo.

Napsal  Jan Zálešák  

 

Můj pes Amy

Můj pes se jmenuje Amy a je to čistokrevný labrador. Má zlatou barvu a krásnou srst. 
Přivezli jsme si ji před pěti lety jako malé štěňátko z Litomyšle. Rád ji pozoruji, když se vyhřívá na sluníčku. Většinou se na ní vyhřívají kočky.Pokud dáme židli na sluníčko, někdy si na ni sedne jako člověk. V zimě jezdím na sáňkách, tak si Amy vezmu někdy s sebou.  Když jedu z kopce, myslí si, že mě někdo krade, proto mě kouše do ruk a nebo do sáněk.
Můj děda ji naučil sedni, čekej a pac , ale já jsem ji to naučil, že ji ukazuju rukama. Amy měla štěňátka, všechna byla černá. Jen jeden byl bílý a také největší, jmenoval se Jupiter. Další byl Jantar, ten měl na nohou  malé hnědé flíčky. Potom jsme měli dvě malé a vysoké. Jmenovali se Cornelie, Vili, Misterie a Rosi. A nakonec je tu Amitka, ta je nejmenší.

Napsal Jan Veverka

 

školní rok 2010/2011

Z hodin českého jazyka:

Slohové práce žáků 2. ročníku na téma Moje maminka:

 

 

Podmiňovací způsob v 5. ročníku:

Kdybych se přes noc stal(a) dospělým…

Kdybych byla dospělou, byla bych dětskou sestrou. Kdybych byla dětskou sestrou, moc ráda bych tu práci dělala.Kdybych byla dospělou, koupila bych si motorku. Kdybych měla motorku, jezdila bych s ní. Kdybych toho tolik prožila, chtěla bych zůstat dospělou.

Napsala: Milana Rychlá

Kdybych byl dospělý,  staral bych se o mé děti . A pracoval bych u stavební Firmy u Molčíka. Chodil bych na diskotéky a do hospody. A chodil bych za kamarády a kamarádkami. A hrál bych za nejlepší fotbalový klub - za Chelsea.

Napsal: Honza Veselý 5.třída

Kdybych  se stala přes noc dospělým, byla bych rozhodně zmatená, ale jako první bych zavolala kamarádce, pak bych se podívala do peněženky,  a kdyby tam byly peníze, šla bych nakupovat. Určitě bych si chtěla najít kluka a pak s ním mít dítě. A bydlely bychom v nádherném domě.

Napsala: Simona Bartáčková

Kdybych byla přes noc dospělým, udělala bych toto. Šla bych do práce a pracovala bych. Pak bych šla domů kolem obchodu a řekla bych si , kdybych měla milion,  koupila bych si pořádný dům. Kdyby se mi to splnilo. Pak bych šla domů a uvařila bych si večeři. Šla bych spát. Ráno bych  se vzbudila, ale ne už jako dospělá, ale jako dítě, jak jsem teď.

Napsala: Simona Herůfková

Kdybych se přes noc stala dospělou, tak bych si našla manžela a měla dvě děti - kluka a holku. Moje práce by byla kadeřnice, která češe. Česala bych na svatby, polonézy nebo taky na plesy. Potom bych ráno zavedla děti do školky a šla na nákupy. Koupila bych si nějaké krátké šaty, šátek, tlehnout, protože s těch nákupů bych byla unavená. V sedm večer bych dala děti spát  a já bych se šla dívat na televizi.  Konečně dojel manžel z práce. Udělala bych nám večeři a udělali  bychom si krásný večer u krásného filmu a zapálené svíčky. Pak bych byla ospalá, šla bych si vyčistit zuby,  dala manželovi pusu a šla si lehnout do postele. Nakonec jsem se probudila a zase mi bylo deset let.

Napsala: Michaela Kubíková

Kdybych se přes noc stala dospělým, tak bych si šla hledat práci sekretářky. Až bych si ji našla, tak bych si našla manžela a s ním bych si postavila dům. Později bych měla děti, abychom byli šťastní. Potom bych hrála v divadle a byl by to super život!

Napsala:  Adriana Pazderková

Kdybych byl(a) ředitelem školy…

Kdybych byl ředitel školy, udělal bych byl fasádu po celé škole a koupil bych míče a florbalové hokejky a nové branky. A udělal bych jídelnu a zvětšil bych školu do 9. třídy. A vymaloval bych všechny třídy. A zvětšil bych obě dvě družiny a místo hřiště vedle školy bych  udělal tělocvičnu a místo parku jídelnu.        

Napsal: Jan Veselý

Kdybych byla ředitelkou školy, zvenčí bych ji vymalovala. Až by byla vymalovaná,  udělala bych počítačovou učebnu. Pak bych školu zvětšila a udělala bych 6.třídu. Do školy bych dala chemii a fyziku. Do školy bych také dala jídelnu.Kdybych byla Ředitelkou, moc by se mi to líbilo. Ještě bych učila angličtinu.

Napsala: Milana Rychlá

Kdybych byla ředitelkou naší vrbecké školy, zařídila bych, aby každá třída měla jinou třídní učitelku,  a aby tu bylo více tříd. Potom bych postavila ve škole jídelnu, zvětšila bych šatnu a tělocvičnu.

Napsala: Simona Bartáčková

Jednoho rána jsem se vzbudila a zjistila jsem, že jsem ředitelka školy. Tak jsem si řekla, že je škola stará sto dva let, tak ji přestavím. Je na ní totiž jenom první stupeň. Udělám víc tříd, školu udělám modrožlutou. Žlutou s modrými proužky. Budou tam nové třídy, družiny a dám do družiny i nějaký hrací domeček a pro kluky červené auto.A větší tělocvičnu s tvrdými balóny, žebřinami a basketbalovými koši. Objednala bych skvělé pomůcky. Druhý den jsem se vzbudila a zase jsem byla ta malá desetiletá holka z páté třídy. Škola je jak byla předtím, stará sto dva let.

Napsala: Michaela Kubíková

Kdybych byla  ředitelkou školy udělala bych toto.Nařídila bych stejnokroje. Protože se někteří posmívají těm, kteří nemají značkové oblečení. Prodloužila bych přestávky, aby škola začínala v 9 hodin. Aby se každý den dostávalo ovoce.Vyhlásila bych ředitelské týdenní volno.

Napsala: Simona Herůfková

Kdybych se stala ředitelkou školy, tak bych ve škole udělala počítačovou učebnu. Potom bych ve škole udělala jídelnu a zvětšila bych tělocvičnu. Ještě bych udělala fasádu a byla by to nejlepší škola na světě!

Napsala: Adriana Pazderková

Králík Citron
Často jezdím k babičce a dědečkovi do Bořetic. Jednou, když jsem zase přijela, tak mě babička řekla, že se mám jít podívat na zahradu, jestli si všimnu něčeho nového. Přišla jsem tam, podívala jsem se doprava, doleva a nikde jsem nic neviděla.
Vžum, pod nohami mi právě přeběhl zakrslý králíček.
"Jmenuje se Citro," řekl mi dědeček.
"Aha, a proč jsme ho dostali?" zeptala jsem se.
"Babiččina kamarádka ho už nechtěla," odpověděl mi děda. A tak jsme si začali povídat.
„Adrianko, víš to, že takový králík nejen že skáče do dálky, ale on skáče i dobře do výšky?“
„Jak vysoko?“ zeptala jsem se.
„1 metr 30 cm. " 
A později jsem se o tom i přesvědčila, protože vyskočil na truhlík, který měří 1 metr 19 cm. No, ale to je teď jedno, k věci!
Tohle mi asi ani nebudete věřit, ale Citron nemá kamaráda králíka, ale kočky! Od koček se také naučil protahovat se a vyskočit na ten truhlík.
To je neuvěřitelné, že ano? Ještě by se mohl naučit mňoukat a byla by z něj kočka!!!

 napsala Adriana Pazderková 5. ročník

 

školní rok 2009/2010

Slohové práce o Praze 5. ročník:

Magda Mikulicová

Mirka Ludvová

Míša Hanzlíková

Daniel Korčák

„JAK VZNIKLA PŘÍJMENÍ“

Vymyšlené příběhy a úvahy o tom, jak mohla vzniknout příjmení
– zpracovali žáci 5. ročníku v hodině čtení

Čížek – jmenuje se podle ptáka
Zachovalý – jmenuje se tak, protože je zachovalý, vypadá dobře
Sedláček – jmenuje se tak, protože sedlá koně
Zedník – jmenuje se tak, protože staví domy
Mikulica – jmenuje se tak, protože se narodil v Mikulově
Vlasatý – jmenuje se tak, protože má hodně vlasů
Strouhal – jmenuje se tak, protože strouhá strouhanku
Veselý – jmenuje se tak, protože je s ním legrace
Horký – jmenuje se tak, protože má rád horký čaj
Horák – jmenuje se tak, protože přišel z hor

Olíková
Jednou měla jedna paní svatbu. Ta paní byla ráda, že nastal její velký den a taky byla ráda, že může jet i na líbánky. Její budoucí manžel se jmenoval Olin Olík. Dali si polibek. Hostina trvala několik hodin, nevěsta i ženich byli šťastni, že jsou spolu.A tak si paní říkala Olíková.

Blechová
Jedna paní vyšla z domu a řekla si, proč se jí všichni lidé vyhýbají. Nic si z toho nedělala, protože věděla, že lidi mají také špatné dny. Tak šla dál. Když přišla do vedlejší vesnice, ptala se všech lidí, co to s nimi je. Najednou uviděla svoji nejlepší kamarádku, že se jí také vyhýbá, tak si řekla, že se všichni nemohli špatně vyspat. A ta její nejlepší kamarádka na ni zakřičela: „Ty jsi mi to ani neřekla, že zrovna ty máš blechy!“ A tak se ta paní jmenovala Blechová.

Okénkován
Jednoho dne šla jedna paní do obchodu s okny, ale nevybrala si. Šla další den do jiného obchodu a zase si nevybrala. Šla zase na druhý den, zase do jiného obchodu, ale bylo zavřeno. Řekla si, že ta okna stejně nejsou pěkná. Tak šla na druhý den do toho obchodu, do kterého šla jako první, ale stejně si zase nevybrala a tak si řekla: „Když si nikde nemůžu vybrat okna, tak si budu říkat paní Okénková.“

 

• další...